Diabetes

U této cukrovky je zachována produkce inzulínu a nemoc vzniká proto, že tělo přestává na vlastní inzulín reagovat. Jevu se odborně říká " inzulínová rezistence organismu" a oficiální medicína o něm tvrdí, že vzniká z "neznámých důvodů", a že je pouze schopna postižené osoby doživotně udržovat (v pozvolna se zhoršujícím stavu).

Když jsem před 4 lety náhle onemocněla diabetem 1. typu, můj život se ve vteřině změnil. Přišla celá řada doporučení, omezení, pomůcky, jako je inzulínové pero a glukometr, nehledě na nepříjemné hypoglykémie, stav, kdy hladina krevního cukru klesne pod svou přijatelnou úroveň. Vše bylo tak direktivní: inzulín, snídaně, desátá, inzulín, oběd, svačinka, inzulín, večeře, inzulín, 2. večeře… Pak jsem si řekla dost, zkusím dělat věci trošku jinak. Když se nyní poohlédnu zpět, usmívám se, protože ona čtyřletá cesta se tu nyní úročí. Díky všem pozitivním změnám, ke kterým jsem si došla prostřednictvím toho, že jsem se naučila naslouchat sobě samé, došlo k útlumu destruktivní činnosti vůči mým beta buňkám, buňkám zodpovědných za výrobu inzulínu.

Opět se ukázalo, že zastánci přírodní léčby měli pravdu. V jednom z nejrozsáhlejších náhodných průzkumů tohoto druhu vědci v Evropě porovnávali typickou nízkotučnou stravu předepisovanou běžnými lékaři při diabetu 2. typu se stravou ve středomořském stylu (Mediterranean style – dále jako MED). Ta bývá bohatá na „dobré“ tuky typu omega-3 nebo olivový olej, zeleninu a celozrnné složky. Výsledek ukázal, že strava MED významně zlepšuje zdravotní stav diabetiků a dokonce i může eliminovat u mnoha lidí nutnost užívání léků regulujících cukr v krvi.

Možná vás to překvapí - více než polovina úmrtí v České republice je způsobena nemocemi srdce. Moderní medicína může ovlivnit osud pacienta zhruba z 20%. Téměř 70% záleží na životním stylu a prostředí. Některé rizikové faktory může člověk ovlivnit sám a několikanásobně tak snížit riziko vzniku onemocnění.